Setkání

Jsem na Ukrajině. Sama. Třetí den. Miluji to.

V pondělí ráno jsem si sbalila svůj růžový batůžek – plavky, ručník, šaty, knihu, zápisník, notebook a vyrazila jsem.

Pokaždé jsem zvědavá, kdo bude můj spolucestující v letadle. Věřím totiž v to, že náhody neexistují, a že setkání má vždy nějaký vyšší význam. Snažím se být na cestách co nejvíce tady a teď. Rozhlížet se kolem sebe, vnímat okolní události, a co nejvíce ztišit mozek, abych mohla všemi smysly nasávat tu atmosféru. Kde jinde a kdy jindy je k tomu lepší příležitost, než když jste sami, v cizí zemi. Máte možnost být 100% autentičtí. Nikdo Vás nezná.

Sedím na sedadle a usmívám se. Vím, že jsme jako dva nepopsané listy papíru a naše setkání je bez předsudků. Pouštím usměvavého muže sednout si k okénku a pokračuji ve svém rozjímání. Pobrukuje si a prohlíží si letáky. Po startu na mě se smíchem promluví anglicky a oznámí mi „Ten pilot to vůbec neumí – ale fakt – i tohle letadlo je šílené a malé.“  Směju se a dívám se na něj, zda to myslí vážně, nebo si ze mě střílí. Znovu mi potvrdí, že to myslí vážně. Zeptám se jen „Proč si to myslíte?“ „Obletěl jsem celý svět a věřte mi, nebo ne, dobrého pilota poznám.“

A tak započal náš rozhovor, který trval po celou dobu letu. Mluvili jsme hodinu v kuse o životě a o tom, jak ho co nejkvalitněji prožít.

Tyto jeho myšlenky mi uvízly v paměti:

„Fuck all people which don´t respect my borders.“
(„Kašlu na všechny lidi, kteří nerespektují mé hranice.“)

„If anybody tells me, don´t do that. Just fuck them and do that.“
(„Pokud mi někdo řekne, abych to nedělal. Vykašlu se na ně a udělám to.“)

„Every morning I am listening Bob Marley – it makes me smile and relaxed. And I think so, that Bob Marley is responsible for a half of pregnants women in the world.“
(„Každé ráno poslouchám Boba Marleyho – vytváří mi úsměv na tváři a pohodu. A taky si myslím, že Bob Marley může za otěhotnění poloviny žen na světě.“)

„Every day I take a half an hour in the morning and do nothing, after that I just write down plans for the day.“
(„Každé ráno se věnuji půl hodině nic nedělání, poté si jen zapíšu plány na dnešní den.“)

„I never work whole day – always I work at cycles (work and relax, work and relax, etc.).“
(„Nikdy nepracuji celý den v kuse – vždy to střídám (práce a odpočinek, práce a odpočinek, atd.“)

„When you are trying do something new, evertime check your feelings. If the feelings aren´t good till 6 months, change that.“
(„Pokaždé, když se zkoušíš věnovat něčemu novému, sleduj, jak se u toho cítíš. Pokud z toho do půl roku nemáš dobrý pocit, změň to.“)

„Whole life you should live at flow.“
(„Celý život surfujte na vlně života.“)

Když jsem se ho ptala na věk, říkal, že je jako dvakrát já. Ale nevypadal, opravdu ne. „Vypadáš báječně!“ povídám mu a on na to „Yes, I really know that, I really know… and everybody tells me that!“ a smál se.

Po vystoupení z letadla sleduji tabuli letů. „Ty ještě pokračuješ dál?“ „Ano.“ „Bylo mi potěšením tě poznat, žij dále tak, jak jsi říkala. Ahoj.“ Rozloučili jsme se a já pokračovala na navazující let.

Myslím, že na toto setkání asi nikdy nezapomenu.

Buďte otevření situacím ve vašem životě a prožívejte je.

Naplno.

Tady a teď.

Nikdy totiž předem nevíte, jaké informace Vám tato situace přináší.